druhy ohrozeni

Druhy (typy) ohrožení

 

 

1. Dlouhodobá inverzní situace,
2. Povodně velkého rozsahu,
3. Jiné živelní pohromy mimo typy krizové situace č. 1 - 2, (např. lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení apod.),
4. Epidemie - nákazy osob (včetně hygienických a dalších režimů),
5. Epifytie - nákazy polních kultur (včetně hygienických a dalších režimů),
6. Epizootie - nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů),
7. Radiační havárie - netýká se ORP Podbořany,
8. Havárie, způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky;
9. Jiné technické a technologické havárie - požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb,
10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně - netýká se ORP Podbořany
11. Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi - nebyl zpracován TP,
12. Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu,
13. Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu,
14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu,
15. Narušení dodávek potravin velkého rozsahu,
16. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu,
17. Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu,
18. Narušení funkčnosti dopravní soustavy,
19. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb,
20. Narušení funkčnosti poštovních služeb,
21. Migrační vlny velkého rozsahu,
22. Hromadné postižení osob mimo epidemií - řešení následků včetně hygienických a dalších režimů,
23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu,
24. Hrozba teroristického útoku.

 



1) Dlouhodobá inverzní situace

Dlouhotrvající povětrnostní situace s inverzí teploty a slabým větrem pod 2 m/s, jejímž důsledkem jsou špatné podmínky rozptylu znečišťujících látek v ovzduší, s možností jejich následné akumulace v blízkosti zemského povrchu a vzniku smogové situace.

Podle druhu znečišťujících látek v ovzduší je příčinou výskytu :

1. smogová situace - při jejímž vzniku jsou překročeny zvláštní imisní limity pro SO₂ a NO₂,
2. kombinace a spolupůsobení dlouhodobé inverzní situace a chemické havárie. V případě chemických havárií se jedná o ohrožení lidského zdraví nebezpečnými chemickými látkami jejichž výskyt v ovzduší je ošetřen zákonem č. 59/2006 Sb., zákon o prevenci závažných havárií ve znění pozdějších předpisů.

Následky na zdraví

• zvýšená zdravotní zátěž obyvatel s rizikem vyšší úmrtnosti, zvýšená nemocnost
• obyvatelstva, snížená psychická a fyzická odolnost lidského organismu;
• dýchací potíže u astmatiků a jiných rizikových skupin, vznik chronických onemocnění horních cest dýchacích;
• při chemické havárii – akutní expozice organismu toxickou, zdraví škodlivou, žíravou nebo dráždivou látkou;
• poškození schopnosti reprodukce.

Následky na poškození majetku a životního prostředí

• předčasné stárnutí , koroze a poškození materiálů, historických památek a uměleckých děl,
• negativní vliv na ekosystémy a vegetaci,
• znehodnocení půdy, vegetace a složek životního prostředí (voda, ovzduší).
• omezení dopravy ( špatná viditelnost),
• omezení průmyslové činnosti, případně úplně zastavení ( znečišťovatelů ovzduší),
• regulace výroby elektrické energie a jejího odběru ( zajistit dodávky ze zahraničí),
• regulace výroby tepla.

Doporučení:

• 
  okamžitě se ukryjte v uzavřené místnosti,
• 
  vypněte ventilaci,
• 
  uzavřete a utěsněte okna a dveře,
• 
  připravte si prostředky improvizované ochrany dýchacích cest a povrchu těla viz. „Prostředky improvizované ochrany“,
• 
  připravte si evakuační zavazadlo viz. „Co vzít s sebou při evakuaci“,
• 
  sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích,
• 
  dodržujte pokyny správních úřadů, obcí, popř. zaměstnavatele,

 

2) Povodně velkého rozsahu – správnímu obvodu ORP Podbořany nehrozí.

 

3) Jiné živelní pohromy mimo typy krizové situace č. 1 – 2
(např. lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení apod.).

Při likvidaci těchto druhů ohrožení se předpokládá zvýšené nároky na:

• zdroje vody,
• pohonné hmoty,
• lidské zdroje, včetně dobrovolníků,
• těžkou techniku pro zemní práce.

 

4)Epidemie - hromadné nákazy osob

Epidemií se rozumí takový výskyt infekčního onemocnění, kdy se v místní a časové souvislosti (tj. ve stejné lokalitě a v přibližně stejném čase) zvýší nemocnost tímto onemocněním nad hranici obvyklou v dané lokalitě a v daném období. V České republice (ČR) je stejně jako kdekoliv v evropské lokalitě možný výskyt epidemií infekcí, které se v Evropě vyskytují v populaci, která není proti takovéto infekci odolná (např. není proti ní proočkována) nebo v případě infekcí, jejichž výskyt je pro ČR neobvyklý, pokud by došlo k importu a úmyslnému nebo i neúmyslnému šíření.

Vzduchem šířené nákazy představuje především chřipka typu A. Šíří se epidemicky až pandemicky, je charakteristická krátkou inkubační dobou a celkovým postižením organizmu. Epidemický výskyt je nejčastěji zaznamenáván na přelomu roku, nebo v průběhu měsíce ledna. Zdrojem nákazy je nemocný člověk. Rizikové jsou uzavřené kolektivy a seskupení většího počtu osob.

Opatření:

• otužování, konzumace vitamínů,
• očkování rizikových skupin,
• izolace nemocných,
• uzavření školních a jiných zařízení,
• zákaz návštěv v nemocničních zařízeních.

 

Mezi alimentární nákazy se řadí především infekční žloutenka typu A, salmonelóza a bacilární úplavice všechny tyto nemoci mohou způsobit epidemie velkého rozsahu.

Infekční žloutenka typu A je virové onemocnění vyskytující se pouze u člověka a šířící se přímým kontaktem nebo cestou kontaminovaných potravin a vody. Inkubační doba 15 – 50 dní, průběh onemocnění asi 3 týdny, dlouhá rekonvalescence. Rizikové pro vznik epidemie jsou skupiny obyvatel s nízkou úrovní hygieny bezdomovci, Romové apod.

Opatření:

• hygienická kontrola potravin, vody,
• hygienická kontrola stravovacích zařízení,
• důsledná osobní hygiena,
• zvýšený zdravotnický dozor po dobu 50 dnů,
• jaterní testy a testy na protilátky u zjištěných kontaktů v ohnisku nákazy a následná izolace nemocných ještě v inkubační době,
• očkování ( dlouhodobá ochrana),
• podávání léků (gamaglobulin) – krátkodobá ochrana.

 

Salmonelóza je bakteriální onemocnění způsobené různými typy salmonel, které se primárně vyskytují u zvířat. V posledních 6 ti letech převažuje Salmonela enteritidis, vyskytující se v chovech drůbeže. Při masivní kontaminaci potravin (vajíčka, drůbeží maso) může dojít k epidemickému výskytu onemocnění. Inkubační doba je krátká ( 4 – 5 dnů ), průběh onemocnění individuální, u malých dětí a starších osob může způsobit i smrt.

Opatření:

• hygienická kontrola potravin,
• uchovávání rizikových potravin v chladu,
• důkladné tepelné zpracování potravin,
• veterinární opatření v drůbežárnách,
• vyřazení nemocných a kontaktů z potravinářství,
• desinfekce v ohnisku nákazy a rizikových provozech,
• bakteriologická vyšetření.

 

Posledním z nejčastějších alimentárních onemocnění je bacilární úplavice. Původcem je bakterie SHIGELLA, která se vyskytuje pouze u člověka. Přenos probíhá přímím kontaktem nebo kontaminovanými potravinami a vodou. Inkubační doba je krátká ( 4 hod. – 4 dny ), průběh těžší u malých dětí a starších osob. Rizikové jsou opět skupiny osob s nízkou úrovní hygieny a stejně jako u salmonelózy jsou epidemiologicky nebezpeční tzv. nosiči, kteří šíří onemocnění kolem sebe vylučováním ve stolici.

Opatření:

• dodržování pravidel osobní hygieny,
• hygienická kontrola,
• izolace nemocných osob,
• vyšetření u kontaktů v rodinách a předškolních zařízeních,
• karanténa u potravinářů.

 

Obecně jsou v případě všech uvedených infekčních chorob nezbytná tato opatření:

• včasná diagnóza choroby,
• vyřazení nemocných z ohniska nákazy a jejich izolace,
• vyšetření všech kontaktů s nemocnými,
• hygienické vyšetření potravin,
• vymezení okruhu podezřelých

  

5) Epifytie - nákazy polních kultur (včetně hygienických a dalších režimů)

Vznik je závislý na vývoji klimatických podmínek v období vegetace, rozloha pěstitelských ploch a dodržování jejich ošetřování pěstitelem. V minulosti nebyl nikdy na území ČR zaznamenán takový rozsah epifytií, aby bylo třeba vyhlásit krizový stav. Svými dopady nemůže v dnešní době ovlivnit potravinový řetězec, pouze ekonomické výsledky pěstitelů.

Celkový přehled výskytu nekaranténních chorob a škůdců v ČR uvádí SRS ČR na webových stránkách (www.srs.cz).

 

6) Epizootie – nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů)

Nedodržováním obecných preventivních protinákazových opatření ( uzavření chovů, dodržování podmínek pro přesuny zvířat, karanténní opatření apod.) se zvyšuje riziko zavlečení nákazy, které se nedá nikdy úplně vyloučit a proto se může pravděpodobným ohniskem nákazy stát každý chov vnímavých zvířat. Nejnebezpečnější jsou tyto choroby zvířat:

Slintavka a kulhavka - virové onemocnění sudokopytníků, zřídka přenosné i na člověka s krátkou inkubační dobou a rychlím šířením. Za ohnisko nákazy se označuje celá obec.

Opatření:

• likvidace a neškodné odstranění všech vnímavých zvířat v ohnisku,
• přísná karanténa v ohnisku nákazy, uzavření prostoru,
• porážka všech vnímavých zvířat v prvním ochranném pásmu ( okruh 5 km ),
• denní depistáž ve druhém ochranném pásmu ( okruh 15 km ),
• pozorování po dobu 28 dnů po likvidaci nákazy.

V uzavřené oblasti je potřebné zabezpečit zásobování, lékařskou pomoc, přísný režim vstupu a výstupu z oblasti za dodržení hygienických opatření. Karantenní opatření v uzavřené oblasti by vyvolaly další negativní důsledky ( hospodářské, společenské ).

 

Klasický mor prasat - virové onemocnění prasat se 60 až 70% úhynem, za ohnisko nákazy se označuje konkrétní zamořený chov.

Opatření:

• likvidace a neškodné odstranění všech prasat v ohnisku,
• ochranná opatření v okruhu 5 km ( omezení přesunů vnímavých zvířat).
• pozorování po dobu 28 dnů po likvidaci nákazy.

 

Pseudomor drůbeže (Newcastelska choroba) - virové onemocnění zejména hrabavé drůbeže, ale i holubů, exotů a dalších druhů s téměř 100% úhynem. Za ohnisko nákazy se označuje konkrétní chov, větší riziko výskytu je u drobných chovatelů.

Opatření :

• povinná preventivní vakcinace velkochovů drůbeže,
• likvidace a neškodné odstranění nakaženého chovu včetně vajec,
• ochranná opatření v okruhu 15 km ( omezení přesunů drůbeže a jejich produktů v 28 denní pozorovací době po likvidaci ohniska nákazy).

 

Ptačí chřipka (Aviární influenza, virus H5NI) – virové onemocnění ptáků. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež (slepice, krůty, kachny a husy) a jiné ptáky chované v zajetí.

Opatření (při potvrzené nákaze):

• přijetí mimořádných veterinárních opatření dle veterinárního zákona a vyhlášky č.299/2003 Sb.,
• evidence a soupis chované drůbeže ,
• utracení drůbeže v ohnisku výskytu prostřednictvím Pohotovostního střediska pro likvidaci nákaz,
• dezinfekce infikovaných prostor.

Nebezpečí pro člověka – při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení osob minimální. V případě výskytu pandemie chřipky jsou opatření uvedena v Pandemickém plánu ORP Podbořany.

 

7) Radiační havárie - netýká se ORP Podbořany

 

8) Havárie, způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky

Havárie mohou nastat ve skladu chemických látek, v chemickém závodě, při dopravní nehodě apod.

Doporučení:

• 
  okamžitě se ukryjte v uzavřené místnosti,
• 
  vypněte ventilaci,
• 
  uzavřete a utěsněte okna a dveře,
• 
  připravte si prostředky improvizované ochrany viz. „Prostředky improvizované ochrany“,
• 
  připravte si evakuační zavazadlo viz. „Co vzít s sebou při evakuaci“,
• 
  sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích,
• 
  dodržujte pokyny správních úřadů, obcí, popř. zaměstnavatele.

  

9) Jiné technické a technologické havárie

Předvídání KS je obecně velmi obtížné, protože vznikají převážně náhle v závislosti na vytvoření dvou základních podmínek pro výbuch tj. vytvoření výbušné směsi a její iniciace. K výbuchu mohou být dovedeny nejen směsi plynů, ale i prachovzdušné směsi a aerosolové směsi ( moučkový prach, jemně rozemletý cukerný prach, uhelný prach, aerosoly hořlavých kapalin, některé jemně rozemleté chemikálie organického i anorganického původu). Jako iniciátor výbuchu může sloužit elektrická jiskra z jiskřících elektrických zařízení ( stykač, relé), otevřený plamen, jiskra z otevřeného ohniště, elektrostatický výboj, jiskřící brzdné plochy, horké a žhavé předměty.

 

10) Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně - netýká se ORP Podbořany.

 

11) Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi – na tento druh ohrožení nebyly zpracovány opatření.

 

12) Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu

Opatření:

• tanovení maximálních cen a cenová kontrola na území obce,
• provedení analýzy na trhu v oblasti cen,organizační a meter. technická příprava opatření k uplatňování regulací a kontrole cen,
• stanovení cen určených druhů zboží a služeb (pevné, maximální nebo minimální ceny),
• stanovení věcných podmínek pro sjednávání cen určených druhů zboží a služeb (max. rozsah zvýšení cen za určité období, max. podíl zvyšovaných cen za obvyklé období, závazný postup při stanovení nebo kalkulaci ceny),
• stanovení časových podmínek pro sjednávání cen určených druhů zboží a služeb (min. čas. předstih pro ohlášení zvýšení ceny, min. lhůta po které lze zvýšit ceny, zákaz zvýšení ceny po určité období),
• organizovat ochranu bank,
• zajištění podmínek pro zajištění správních činností,
• věnovat pozornost připravenosti krizových orgánů,
• průběžně aktualizovat dokumentaci,
• aktivace orgánů kriz. řízení ,
• průběžně analyzovat situaci a realizovat odpovídající kriz. opatření.

 

13) Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu

Z časového hlediska se jedná o dlouhodobé narušení dodávek ropy a ropných produktů ze zahraničí i z domácí produkce, nezvládnutelné standardními mechanizmy. Rozsah působení KS bude mít celorepublikový charakter a lze předpokládat její déletrvající působení.

ČR je závislá na dodávkách ropy ropovody Družba a IKL. Výroba pohonných hmot v českých rafinériích bezprostředně souvisí s těmito dodávkami, a to jak v množství, tak i kvalitě ropy, která je v rafinériích zpracovávaná. Proto lze za nejpravděpodobnější a největší reálné nebezpečí vzniku KS považovat přerušení těchto dodávek nebo jejich „okamžité“ zastavení. Současně však lze vznik KS předpokládat ve vztahu k vývoji mezinárodně politické situace a vývoji situace na zahraničích trzích s ropou. V tomto případě však lze vznik KS z časového hlediska předvídat. Průběh KS pak by byl pozvolný a měl by narůstající charakter.

Opatření:

• KS bude řízena vládou ČR s přihlédnutím k mezinárodním dohodám,
• plná aktivace činnosti vlády a BRS,
• aktivace krizových štábů ostatních ústředních správních úřadů,
• aktivace KŠK a krizových štábů obecních úřadů ORP a určených obcí,
• redukce a úprava rozsahu činností vykonávaných správními orgány,
• podle průběhu a rozsahu KS vyhlásit nouzový stav“ na území státu, kraje nebo jeho části,
• zajištění ochrany objektů kritické infrastruktury zajišťujících řešení KS na území státu,
• zabezpečení výroby karet pro nouzový výdej pohonných hmot včetně zabezpečení úhrady jejich výroby z prostředků SSHR,
• na základě usnesení vlády zahájit výdej nouzových zásob pohonných hmot a zahájit distribuci karet pro potřeby IZS.

 

14) Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu

Elektrizační soustava je systém velmi citlivý na správnou funkci a požadovanou interakci jeho jednotlivých prvků, které na sebe úzce navazují a vzájemně se ovlivňují. Vzhledem k tomu, že elektřinu nelze skladovat, musí být soustavně udržována rovnováha mezi výrobou a spotřebou. Elektrizační soustava jako celek musí kontinuálně zabezpečovat požadavky na zajištění v čase se měnící velikosti spotřeby elektřiny.

Úloha zemního plynu v energetické bilanci ČR roste. Jeho podíl na spotřebě primárních energetických zdrojů v posledních letech dosahuje asi 20 %. Zdroje zemního plynu v ČR jsou velmi malé. Roční těžba zemního plynu na jižní Moravě okolo 100 mil. m³ představuje cca 1% jeho celkové roční tuzemské spotřeby. ČR je tak téměř úplně závislá na dovozu zemního plynu, a to především ze dvou různých zdrojů – Ruské federace a Norska.

Teplárenství je významnou součástí energetického komplexu, který se vyznačuje obrovským množstvím dodávané energie, různorodostí používaných paliv a typů zdrojů. Celková roční spotřeba tepla v ČR představuje zhruba 350 PJ (PJ - petajoule - 1015 joule). 45% spotřeby tepla připadá na domácnosti, 35% na průmysl a zemědělství a 20% na služby a veřejná zařízení.

Opatření:

• využití „Plánu nezbytných dodávek“,
• zásoby pro humanitární pomoc a nouzové přežití,
• konkrétní regulační opatření,
• náhradní stacionární a mobilní zdroje tepelné energie,
• energetické suroviny pro zajištění provozu náhradních zdrojů tepelné energie.

 

15) Narušení dodávek potravin velkého rozsahu

Narušení dodávek potravin velkého rozsahu v současné době při existenci mohutné sítě velkoprodejen a k tomu odpovídajících skladů je jako samostatný důvod ke vzniku krizové situace s následným vyhlášením krizového stavu v době míru téměř vyloučen. Může však být druhotným následkem při vzniku jiných mimořádných událostí jako jsou rozsáhlé povodně, zvláštní povodně, nedostatek pitné vody pro výrobu potravin, plošné a dlouhotrvající výpadky elektrické energie, narušení funkčnosti dopravy a vznik rozsáhlých epidemií a epizootií. Doba trvání a územní rozsah narušení dodávek potravin jsou přímo závislé na časovém intervalu a rozsahu nutných opatření vyplývajících z účinků a opatření k výše uvedeným mimořádným událostem.

Opatření:

• zabezpečení přednostního zásobování stanovených zařízení a organizací a míst soustředění raněných či jinak zdravotně postižených obyvatel,
• včasná informovanost postiženého obyvatelstva (pro obyvatelstvo dostupnými prostředky) o přijatých opatřeních z hlediska nouzového ubytování a stravování,
• realizace plánu nezbytných dodávek,
• příprava a zabezpečení aktivace míst nouzového ubytování a stravování,
• organizování dopravního a pořádkového zabezpečení dodávek potravin, zamezit neoprávněným odběrům potravin, krádežím a rabování,
• monitorovat průběh nouzového zásobování potravinami,
• v případě potřeby požádat o použití pohotovostních zásob cestou MZe a SSHR.

 

16) Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu

Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu je krizovou situací, která jako neočekávaný jev bez vzniku jiné MU je téměř vyloučena. K narušení dodávek pitné vody může dojít na kterémkoli místě ČR, pokud je příčinou přerušení dodávky pitné vody běžná porucha vodovodní sítě. Takové přerušení dodávky (omezené lokality, menší počty obyvatel), bude řešeno příslušným subjektem vodovodů a kanalizací formou náhradního zásobování obyvatelstva pitnou vodou v těchto lokalitách. Pokud však dojde k takové MU, která bude spojena s přerušením dodávek pitné vody velkého rozsahu, bude se tato MU, mimo jiná opatření, řešit cestou nouzového zásobování pitnou vodou. NZV lze zabezpečit jen cestou vyhlášení krizového stavu. V minulosti se krizová situace, spojená s narušením dodávek pitné vody velkého rozsahu, řešila jako nedílná součást komplexního nouzového zásobování postiženého obyvatelstva, v průběhu povodní v roce 1997 na území Moravy a v roce 2002 na území Čech. Krizová situace narušením dodávek pitné vody velkého rozsahu má teritoriální charakter a je zpravidla spojena se vznikem a řešením jiné MU.

Opatření:

• vyhlášení krizového stavu,
• vyhlášení regulace odběru pitné vody,
• zahájení a organizování dovozu balené pitné vody,
• informace obyvatelstvu o normách nezbytného množství vody na osobu a den a způsobu nouzového zásobování vodou a o místech distribuce balené pitné vody,
• zabezpečení pořádkové služby do míst distribuce a k zamezení růstu kriminality a rabování,
• aktivace SNZV,
• zpohotovení a využití pohotovostních zásob dle požadavku vedení SNZV,
• zahájení nouzového zásobování pitnou vodou,
• regulace odběru v síti,
• dovážka do míst odběru,
• propojení vodovodních sítí.

Při nouzovém zásobování obyvatelstva pitnou vodou zabezpečují orgány krizového řízení nezbytné množství pitné vody požadované jakosti v rozsahu:

1. pro první dva dny 5 litrů na osobu a den,
2. pro třetí a další dny 10 až 15 litrů na osobu a den,
3. nouzové zásobování pitnou vodou se zahajuje do 5-ti hodin po vyhlášení krizového stavu,
4. požadavky na jakost vody mohou být v podmínkách nouzového zásobování vodou odlišné od požadavků na jakost vody pitné.

  

17) Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu

Základním východiskem je pravděpodobnost vzniku situace úplného přerušení zásobování všech léčiv a zdravotnických prostředků současně na celém území státu. Za typovou krizovou situaci spojenou s nutností vyhlášení krizového stavu ale nelze označit situaci vztaženou k byť akutním potřebám jednotlivců.

Opatření:

• regulaci distribuce určených léčiv a zdravotnických prostředků,
• regulaci spotřeby určených léčiv a zdravotnického materiálu ,
• využití systému nouzového hospodářství pro krizové stavy s použitím vytvořených pohotovostních zásob.

  

18) Narušení funkčnosti dopravní soustavy

Doprava je jedním z klíčových faktorů v moderních společnostech a to jak z hlediska hospodářského tak i sociálního. Provozování dopravy je závislé především na dopravní infrastruktuře. Dopravní infrastruktura je však lehce zranitelná. Nebezpečí hrozící dopravní infrastruktuře se mohou projevit mnoha způsoby a to nahodile nebo záměrně v důsledku vzniku mimořádných událostí:

• vnitřní mimořádné události vznikají v důsledku provozu dopravních prostředků na dopravní infrastruktuře (jedná se především o dopravní nehody),
• vnější mimořádné události vznikají mimo dopravní systém (jedná se o živelní pohromy, provozní havárie a havárie spojené s infrastrukturou, terorismus, diverzní činnost a vojenskou agresi).

Opatření:

• varování a informování obyvatelstva,
• zdravotnická pomoc zraněným, jejich transport do zdravotnických. zařízení,
• odsun zemřelých osob,
• odklízení trosek, obnova dopravní infrastruktury,
• provedení dekontaminace (asanace),
• monitorovat provoz na komunikacích, vyhlašovat regulační opatření,
• pokrytí výpadku nezbytných přepravních potřeb jinými druhy dopravy,
• vybudování, vybavení a aktivace náhradních pracovišť k řízení dopravy a technické ochrany,
• realizace plánu nezbytných dodávek,
• doplnění technického zázemí správců sítí.

 

19) Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb

Vznik krizové situace v informačních a telekomunikačních systémech ( dále pouze IKS) může mít řadu příčin např. z důvodu překročení (přetížení) přenosové kapacity vlastní telekomunikační sítě, havárií technologických celků, ztrátou integrity dat v informačním systému, působením jiných krizových situací, atd. Pro každý IKS musí být provedena analýza rizik s přihlédnutím ke specifikům prostředí ve kterém se vyskytují. Výstupy analýzy rizik určí rozsah a možnosti vzniku krizové situace daného informačního nebo komunikačního systému a musí vždy předcházet tvorbě havarijních plánů. Pravděpodobný územní rozsah krizové situace lze předvídat s obtížemi. Východiskem jsou zkušenosti získané při největších katastrofách na území České republiky z let 1997 – 2002, a to zejména při rozsáhlých povodních.

Opatření:

• identifikace a ověření příčin vzniku krizové situace – zdrojů a typů hrozeb,
• aktivace odpovídajícího havarijního/krizového plánu,
• lokalizace zdroje a rozsahu ataku, blokace mohutnění ataku,
• evakuace ohrožených technologií a pracovníků,
• prověření rozsahu narušení funkční způsobilosti případně dalších provozních parametrů IKS a další předpokládaný vývoj,
• aktivace záložních výpočetních pracovišť, archivních datových zdrojů a komunikačních vazeb IKS ve vazbě na havarijní /krizový plán,
• prověření připravenosti pohotovostních zásob pro zajištění provozu sítí a jejich obnovu,
• aktivace komunikačních vazeb s orgány krizového řízení a informačních systémů krizového řízení ve vazbě na havarijní/krizový plán,
• zajištění ochrany důležitých objektů IKS,
• zajištění trvalé dodávky elektrické energie pro provoz komunikačních a informačních systémů,
• realizace plánů zabezpečení kontinuity činnosti IKS v souhlase s v nich stanovenými strategiemi a postupy obnovy (integrální součást havarijního/krizového plánování),
• zabezpečení přístupu servisních týmů do postižených lokalit a objektů za účelem podrobné specifikace škod a postupů k jejich odstranění,
• podpora obnovy IKS využitím systému hospodářských opatření za krizových stavů ( nezbytné dodávky, pohotovostní zásoby ),

 

20) Narušení funkčnosti poštovních služeb

Narušení základních poštovních služeb (viz § 2 písm. j) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a změně některých zákonů) a základních požadavků na kvalitu jejich plnění (viz vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 28/2001 Sb.,) velkého rozsahu představuje podstatné narušení nebo vyřazení některé (několika) z kritických infrastruktur pro poštovní služby.

Jde zejména o:

• zaměstnance,
• síť zařízení pro sběr poštovních zásilek (pošty, poštovní schránky),
• zařízení umístěná společně s dopravními nebo vládními zařízeními,
• hlavní síť pro zpracování poštovních zásilek (pošty, sběrné přepravní uzly, třídící centra),
• síť pro přepravu poštovních zásilek (dopravní střediska, přepravní prostředky),
• podnikovou značku (identitu),
• informační (telekomunikační) technologické systémy (ITIS - APOST, SAP, datová síť ČP 2, apod.),

• zásobování energiemi, palivy a materiály.

Opatření:

• udržování nepřetržitého spojení mezi poskytovateli poštovních služeb a regionálními orgány
• krizového řízení,
• předávání informací integrovaného záchranného sytému o hrozbách vzniku KS pro poskytovatele poštovních služeb,
• zajištění účasti krizového managementu příslušného organizačního stupně poskytovatele poštovních služeb při přijímání opatření ke KS,
• přijímání opatření k minimalizaci sekundárních zdrojů vzniku možných KS,
• příprava vedoucích pracovníků a zaměstnanců na činnost při vzniku KS,
• kontrola realizace preventivních opatření a zobecňování poznatků z jejich realizace,
• výměna informací o vzniklé KS mezi operačními středisky integrovaného záchranného systému kraje a poskytovateli poštovních služeb,
• informace odboru bezpečnosti a krizového řízení (OBKŘ) MI ČR o vzniku KS v případě poskytovatele poštovních služeb s celostátní působností,
• zabezpečení informačního systému pro řešení KS,
• zabezpečení poštovních služeb na teritoriu ORP v souladu s vyhlášenými regulačními opatřeními,
• řešení náhradních přepravních tras pro vozidla rozvážející finanční hotovost a poštovní zásilky podle rozsahu,
• využití variantního grafikonu VG 99 B-4-kp2-3 k přepravě poštovních zásilek po železnici,
• zabezpečit součinnost se složkami integrovaného záchranného systému (IZS),
• zajištění ochrany důležitých objektů pro zajišťování poštovních služeb.

• zabezpečovat důchodové služby v regionu.

 

21) Migrační vlny velkého rozsahu

Jedná se o situaci, kdy podstatným způsobem zesílí tlak cizinců na státní hranice ČR s cílem legálně a popř. i nelegálně vstoupit na toto území, tranzitovat přes ně do dalších států či pobývat na něm. Tato situace nese řadu negativních důsledků v širokém spektru s možnými dopady na bezpečnostní situaci, ekonomiku, sociální sféru i jednání občanů.

Opatření:

• prověření a aktivace připravených krizových opatření (zejména inf. systému),
• v návaznosti na opatření EU zintensivnit ochranu státních hranic,
• sledování vytíženosti kapacit azylových zařízení a při vyhlášení krizových stavů zajistit vhodné ubytovací zařízení (včetně předběžně nasmlouvaného) vyžádáním věcných prostředků podle §29 a § 31 krizového zákona,
• provádění opatření pro uvolnění kapacit táborů a snižování počtu žadatelů o azyl (např. zrychleníazylového řízení, využití institutu dobrovolných repatriací),
• personální posílení oddělení azylového řízení převedením jiných zaměstnanců OAMP
• opatření k řešení KS budou řízena z ústřední úrovně s přihlédnutím k mezinárodním dohodám,
• aktivace činnosti ústředních orgánů krizového řízení v návaznosti na vývoj situace a potřebu urychleného přijetí politických rozhodnutí a opatření k řešení situace (vláda, BRS, ÚKŠ, krizové štáby zainteresovaných ústředních správních úřadů),
• aktivace krajských KŠ a krizových štábů obcí s rozšířenou působností,
• podle rozsahu KS vyhlásit „stav nebezpečí“ nebo „nouzový stav“ na území celého státu nebo jeho části
• realizace opatření k snížení možnosti vstupu migrujících osob na území ČR (do EU) prováděná na mezinárodní a národní úrovni,
• legalizace pobytu cizinců z migrační vlny na území ČR,
• evidence a lustrace cizinců z migrační vlny v azylových zařízení,
• zavedení kontrol pobytu a pohybu cizinců (i v návaznosti na opatření, které mají zamezit vstup na území),
• vedení evidence cizinců pobývajících mimo azylová zařízení MV a sledování jejich možných nezákonných aktivit,
• spolupráce při zabezpečení ubytování, hmotné, zdravotní zajištění cizinců z migrační vlny a humanitární pomoci.

 

22) Hromadné postižení osob mimo epidemií

Ke KS hromadného postižení osob, řešené v úrovni působnosti ústředního správního úřadu - Ministerstva zdravotnictví (MZ) může dojít za normální bezpečnostní situace (t.j. mimo válečný konflikt) s velmi malou pravděpodobností. Nízká pravděpodobnost je založena na soustavné kontrole bezpečnosti rizikových systémů (v průmyslové výrobě, dopravě, energetice atd.), za účelem eliminace rizika vzniku závažných havárií a vzniku hromadných postižení na zdraví v důsledku takovéto havárie.

Opatření:

• rychlá orientační detekce a identifikace biologického agens v ohnisku nákazy,
• laboratorní diagnostika plného spektra biologických agens, která by mohla být na naše území zavlečena nebo na našem území záměrně zneužita,
• klinická diagnostika a léčení infekcí, vyvolaných biologickými agens,
• rozhodování o dalších ochranných opatřeních, včetně stanovení karanténních opatření, izolace a léčení suspektně nemocných a jejich kontaktů a event. evakuaci dalších osob z ohniska,
• dekontaminace osob, desinfekce předmětů a prostředí,
• další vzdělávání specialistů v oblasti detekce a diagnostiky,
• pregraduální a postgraduální výchova zdravotníků v dané oblasti,
• zajištění dostupnosti léků, očkovacích látek a prostředků profylaxe,
• mezinárodní spolupráce,
• monitorování a analýza výskytu infekcí v podmínkách ČR,
• sledování a vyhodnocení výsledků mezinárodních hlášení,
• namátkové ověřování připravenosti hyg. služby (např. pro případ hrozící varioly),
• zdravotní výchov,
• odběr materiálu k laboratornímu ověření suspektní diagnózy,
• léčení zdroje s cílem eliminovat jej z okruhu vnímavých osob,
• objasnit cestu přenosu,
• vymezit ohnisko nákazy,
• vyloučení vehikula přenosu,
• dezinfekce, dezinsekce, deratizace,
• vytipování dalších kontaktů v ohnisku jejich vyšetření,
• karanténa – lékařský dohled,
• očkování nebo profylaxe u kontaktů.

  

23) Narušení zákonnosti velkého rozsahu

Jde o závažné a úmyslné narušování zákonů a bezpečnosti ČR s cílem ohrozit životy a zdraví občanů, materiální hodnoty, životní prostředí a společenský demokratický systém. Je charakterizováno nemožností zvládat tyto KS běžnými prostředky a postupy bezpečnostních sil a dále možností, že při dalším neřešení situace budou ohroženy samotné základy právního a demokratického státu. Toto ohrožení vnitřní bezpečnost lze předvídat jen částečně, zejména na základě narůstajících nezákonných projevů, intenzitě a závažnosti výhružek, zhoršující se mezinárodní situace apod. (významnou roli v předvídání vzniku a vývoje tohoto typu KS má hodnocení informací a situace zpravodajskými službami a bezpečnostními sbory).

Opatření:

• zabezpečení ostrahy objektů zvláštního významu a dalších objektů,
• regulace vstupu a pobytu cizinců na správní obvod,
• zpřísnění režimu kontroly, vstupu a střežení úřadů,
• zintenzivnění operativní pátrací činnosti v určených oblastech,
• zvýšený výkon hlídkové a obchůzkové služby k ochraně veřejného pořádku, bezpečnosti osob a majetku,
• zvýšená ostraha dopravních uzlů a důležitých křižovatek,
• doprovod civilních vozidel a speciálních vozidel k místu zásahu,
• zvýšený dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu s cílem neblokovat přístupové a odvozové trasy,
• zabezpečení posílení dopravní policie pořádkovými silami Policie ČR (obecně zajistit posilování nejvíce zatížených složek Policie ČR),
• uzavření určených úseků a provádění odklonu dopravy,
• mimořádná opatření v kontrole bankovních a jiných finančních operací,
• zajištění ochranných pomůcek, masek, identifikačních a diagnostických přístrojů (rádio, chemie, bio), mobilních prostředků průzkumu, odměřovacích souprav a prostředků, léků, antidot, protilátek apod.,
• zabezpečení zásobování obyvatelstva a pracovníků IZS vodou, potravinami, pohonnými hmotami, energiemi, k tomu přijmout opatření na ochranu těchto zdrojů,
• zpřísnění evidence pobytu osob na území správního obvodu,
• omezení dopravy (průjezdu) specifických (ostatních) silničních vozidel,
• rozšíření kapacit soudních a vyšetřovacích orgánů,
• rozšíření kapacit věznic a vazebních věznic,
• zabezpečení opuštěných, vyklizených a částečně zamořených prostor pořádkovými silami Policie ČR,
• nařízení omezení nebo zákazu shromažďování na veřejných prostranstvích,
• zabezpečení příjezdových a odjezdových tras pro zasahující jednotky a odvoz raněných,
• dohled na veřejný pořádek a bezpečnost při evakuaci osob a v místech náhradního ubytování (zejména ochrana života, zdraví a majetku), 
• mobilizovat prostředky k zabezpečení evakuace, včetně zabezpečení vody, potravin, léků, ubytování apod. včetně bezpečnostního zajištění majetku evakuovaných osob atd,
• zavést specifický režim k zadrženým podezřelým osobám či pachatelům trestných činů - stanovit kde je bude zadržovat, jak dlouho, dostupnost státního zástupce, soudce apod.,
• zabezpečit v návaznosti na přijatou konvenci o zadržování a zabavování peněz získaných trestnou činností potřebný právní nástroj, který by podle našeho práva zajistil zabavení peněz určených pro zahraničního partnera a následně umožnil vrácení těchto prostředků do země původu,
• stanovit zrychlenou proceduru vydání zatčeného mezinárodního zločince nebo skupiny zločinců formou tzv. vydávací vazby (která trvá i mnoho měsíců a participuje na ní řada orgánů a služeb).

 

24) Teroristické akce

V současné době dochází k velmi rychlým změnám kvality terorismu. Dochází k posunu od klasického (konvenčního) terorismu, který charakterizuje používání konvenčních prostředků a metod (atentáty, únosy, držení rukojmí, žhářství atd.), k novým formám, jejichž nebezpečnost je řádově vyšší. Vysoká úroveň hrozby terorismu je mimo jiné dána i možností zneužití kvalitativně nových prostředků a zbraní. V této souvislosti je proto současná nastupující etapa terorismu často nazývána stádiem superterorismu.

Opatření:

Vzhledem k tomu, že úspěšně čelit teroristickým činům na taktické úrovni je prakticky nemožné, jsou z hlediska obrany proti teroristickému nejúčinnější preventivní opatření. Z tohoto hlediska lze za nejdůležitější považovat zabezpečení následujících oblastí:

• legislativa,
• systematická příprava odborníků v oblasti krizového managementu,
• výkonnost a spolupráce zpravodajských služeb na bilaterální i multilaterální mezinárodní úrovni,
• systematická příprava specialistů (speciálních jednotek) pro oblasti proti terorismu a boje s terorismem,
• informovanost a příprava obyvatelstva,
• funkční integrovaný záchranný systém,
• finance a logistika.

Chování za teroristické akce:

Teroristická akce za použití střelných zbraní

• 
  jste-li mimo napadenou budovu, okamžitě opusťte ohrožené místo,
• 
  jste-li v budově, nezdržujte se v blízkosti oken,
• 
  pokud je to možné, ukryjte se za nábytkem,
• 
  nepoužívejte pevné telefonní linky,
• 
  zachovejte klid a rozvahu,

Anonymní oznámení o uložení nebezpečné látky (bomba, nebezpečná látka apod.)

• 
  zásadně se nedotýkejte podezřelého předmětu,
• 
  zachovejte klid a rozvahu,
• 
  nevyvolávejte paniku,
• 
  otevřete okna i dveře,
• 
  je-li to možné zatáhněte žaluzie nebo závěsy,
• 
  opusťte budovu, nezapomeňte vzít s sebou své osobní doklady,
• 
  dodržujte pokyny majitele objektu nebo bezpečnostních složek.

Pokud najdete podezřelý předmět (např. balíček, obálku), uvědomte Policii ČR - tel. 158