Podbořany
Podbořany

Vážení návštěvníci webových stránek, omlouváme se vám, ale právě probíhá úprava nových webových stránek. Veškeré informace jsou na webu uvedeny, pouze jejich umístění se může ještě změnit. Děkujeme za pochopení.

Podbořany

Místo, kde se dnes rozkládají Podbořany, bylo obýváno Lučany a je pravděpodobné, že vzhledem ke své poloze bylo spravováno buď třetí, nebo pátou lučanskou krajinou. Mezi kmenem Lučanů a Čechy vládlo stálé nepřátelství. Kníže Lučanů Vlastislav častým vražděním po kraji plenil území obývané Čechy, kteří je na Turském poli nakonec porazili, do jednoho pobili a ovládli jejich území.

Podborany

Založení Podbořan i jejich název se podle některých historiků, například i Václava Hájka z Libočan, datuje na konec I. tisíciletí. Václav Hájek uvá­dí, že kolem roku 804 musel jeden z feudálů středních Čech - Rohovoc z Vršoviců - přenechat své loviště nad střední Vltavou Přemyslovcům a urychleně je opustit. I obrátil se na sever, kde hodlal nenadálým noč­ním útokem překvapit bohaté a mocné město Žatec.

Podborany

Žatečtí však velmi dobře čelili nenadálým přepadům. Na vrchu Rubín měli důkladnou pevnůstku, jejíž posádka složená z nebojácných ozbro­jenců dávala ihned znamení do Žatce buď rychlým poslem, nebo kou­řem, blížil-li se nějaký neznámý houfec. Ozbrojenci z pevnůstky na Rubí­nu mnohdy sami zahnali menší loupeživé houfce a lapky.

Podborany

V té době, tedy na začátku 9. století, se také v okolí pevnosti na Rubí­nu začaly budovat podhradní domy. Začalo vznikat sídliště Pod horou, dobře chráněné posádkou pevnosti. Takto tedy podle Václava Hájka z Libočan vznikly Podhořany - dnešní Podbořany.

Podborany

Když bylo kolem roku 1108 založeno benediktinské opatství v Postoloprtech (Porta apostolorum), stala se vesnička Podbořany spolu se sousední vískou Vroutkem majetkem tohoto kláštera, v jehož držení byly obě obce až do roku 1426, kdy přešly do držení šlechtice Buriána z Gutštejna.

Podborany

Začátkem 15. století (1436) prodal císař Zikmund Podbořany a některé další obce v okolí pánům Buriánovi a Janovi z Gutštejna za 1.261 kop grošů českých. Ti podporovali zemědělskou výrobu na Podbořansku a poučeni selským hnutím v dobách husitských neměli odvahu utužovat poddanská pouta.

Podborany

Protože přes Podbořany vedla kupecká cesta Přísečnickým průsmykem do Saska, povolil Jan z Gutštejna obyvatelům Podbořan překupovat a pro­dávat sůl. Současně dal Podbořanským základní tržní práva, povolil kaž­dou středu trh a dovolil užívat městského znaku.

Podborany

Paroží v městském znaku pochází právě ze šlechtického erbu pánů z Gut­štejna. Tím se staly Podbořany poddanským městečkem i obchodním střediskem a jeho obyvatelé částečně svobodnými obchodníky a měšťany.

Podborany

Městečko v dalších letech mění své majitele, avšak částečná městská práva, které jim dal Jan z Gutštejna, přetrvávají až do roku 1575. Tehdy, 11. listopadu, jim tato práva Kryštof Šlik dále rozšířil. Zvláštním privilegi­em bylo i to, že jednání před městským soudem probíhalo pouze v čes­kém jazyce. Také samotná listina privilegia je psána česky, jako i ostatní písemné dokumenty z té doby.

Podborany

Období husitské revoluce bylo i obdobím vítězného odražení pronika­jícího germanismu do českých zemí. Po husitské revoluci se postupně znovu stává království České cílem německých kupců a řemeslníků, šlechty a dobrodružných rytířů. Podbořany stály na jazykové hranici a dlouho této germanizaci odolávaly.

Podborany

Třicetiletá válka pak z velké části potlačuje český živel ve městě. Poněm­čení se prohlubuje natolik, že například začátkem 20. století se ve městě hlásí k české národnosti již jen 35 občanů.

Podborany

Celé období první republiky od 1918 do roku 1938 je poznamenáno národnostním bojem Čechů s Němci o upevňování pozic českého živlu, který zde musel svádět tvrdé boje za svá národnostní práva.

Podborany

Státní svátek 28. říjen - Den vzniku samostatného Českého státu byl po­prvé v Podbořanech veřejně oslavován až v roce 1928.

Podborany

Roku 1923 byla otevřena v domě čp. 278 měšťanská škola a poté, 28. října 1926, byla vybudována českou menšinou na Podbořansku zce­la nová měšťanská škola (dnešní škola T. G. Masaryka). Gymnázium bylo v Podbořanech otevřeno v roce 1937.

Podborany

Všeobecný nástup fašismu mění politickou situaci i v Podbořanech. Fašistické organizace a ordneři zde šíří strach. Teror českého a ně­meckého antifašistického obyvatelstva je součástí jejich programu. Mnichovský diktát uzavírá krátkou, ale slavnou kapitolu dějin českých hraničářů v Podbořanech i na Podbořansku. Přes noc se z nich stávají běženci, lidé bez domovů, lidé, jimž byla ukradena vlast. Poslední vlak s českými občany opouštějícími město je vypraven v říjnu ze stanice Vroutek. Vliv 2. světové války byl v Podbořanech stejný jako na větši­ně území Sudet.

Podborany

Dne 9. května 1945 v odpoledních hodinách osvobodila vojska 117. gar­dové střelecké divize - 333. gardový střelecký pluk, vyznamenaný řády Kutuzova a B. Chmelnického, pod velením pplk. Jakova Alexejeviče Baběnka město, které před několika dny opustili štábní důstojníci maršála Schornera. Skuteční rozbíječi první republiky a vedoucí činitelé páté ko­lony však většinou již před osvobozením prchli na Západ.

Podborany

Ihned po osvobození města se sem začali vracet všichni ti, kteří jej museli spěšně opustit na základě mnichovského diktátu v roce 1938. S nimi přicházeli i další, kteří se zde hodlali trvale usadit. Již v té době bylo známo, že novými obyvateli okresu se stanou i Volyňští Češi, kteří v řadách 1. čs. armádního sboru bojovali za osvobození Českosloven­ska a po válce sem byli vysláni, aby chránili životy nových obyvatel po­hraničí i majetek čs. státu.