Výživné (vyživovací povinnost)

Výživné (vyživovací povinnost)

Vyživovací povinnost je projevem rodinné solidarity a funkcí rodiny jako takové. Vyživovací povinnost ukládá osobě zákon a spočívá v pomoci druhému v materiálním slova smyslu, pokud jsou naplněny zákonné podmínky jejího vzniku. Funkcí vyživovací povinnosti je výživa a přežití osoby, která má dle zákona právo na výživné. Pojem výživa nezahrnuje pouze zajištění výživy ve smyslu základních potravin, ale také uspokojování ostatních hmotných i nehmotných potřeb (bydlení, ošacení, léčebné, kulturní, sportovní a rekreační potřeby apod.).

Vyživovací povinnost upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) v ustanovení § 910 a násl. Vyživovací povinnost je omezena na příbuzné v řadě přímé (mezi předky a potomky) a nezáleží na tom, jaký je stupeň příbuzenství ani jaká je jeho právní povaha. Platí ovšem, že pokud může vyživovací povinnost plnit generačně bližší příbuzný, nevzniká vyživovací povinnost vzdálenějšímu příbuznému (§ 910 OZ). Výčet jednotlivých druhů vyživovacích povinností v OZ je taxativní (úplný) a nelze jej nad rámec zákona rozšiřovat o další druhy. Není ovšem vyloučené dobrovolné poskytování výživy nad rámec zákona. Právní úprava výživného je kogentní. To znamená, že se od ustanovení zákona nelze odchýlit.

Druhy vyživovací povinnosti:

• Výživné mezi rodiči a dětmi a předky a potomky (vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, dětí vůči rodičům) - § 915 a násl. OZ
• Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce - § 920 OZ
• Výživné mezi manžely - § 697 OZ
• Výživné rozvedeného manžela - § 760 a násl. OZ

Pokud má vyživovací povinnost k osobě oprávněné více osob povinných, a tito povinní mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každého z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních (§ 914 OZ). To mimo jiné znamená, že vyživovací povinnost k dítěti mají oba jeho rodiče a vůči rodiči mají vyživovací povinnost všechny jeho děti. Rozsah vyživovací povinnosti může být ovšem pro každého povinného odlišný.

Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak (§ 921 OZ). Plnění výživného lze poskytovat nejen v penězích, ale také naturálně (poskytováním bydlení, výkonem osobní péče, péčí o společnou domácnost apod.).

Mimo jiné se osoba, která neplní vyživovací povinnost, může dopustit trestného činu zanedbání výživy. Dopustí se jej ten, kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, a bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Ten, kdo se úmyslně vyhýbá takové své zákonné povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta (§ 196 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). Trestní oznámení lze učinit písemně či ústně do protokolu a oznámení je povinen převzít každý útvar Policie ČR.

Výživné lze zásadně určit na návrh oprávněného (viz výše). Řízení ve věcech výživy nezletilého dítěte však lze zahájit i bez návrhu (§ 466 písm. c) ve spojení s § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „ZŘS“). Dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 469 odst. 1 ZŘS).

Zásadní a základní podmínkou k přiznání výživného je skutečnost, že oprávněná osoba není objektivně schopna se sama živit (§ 911 OZ). V praxi to znamená, že oprávněný nemá žádný vlastní příjem, nebo příjem má, ale je tak nízký, že nepostačuje k pokrytí jeho potřeb, anebo výnosy z majetku, který oprávněnému patří, nejsou dostačující k úhradě jeho osobních potřeb.

Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 OZ).

Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. U výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpětně ode dne zahájení soudního řízení. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze též přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu (§ 922 OZ).

Pokud se nedaří výživné stanovit dohodou stran, respektive pokud povinná strana vyživovací povinnost neplní, je možné podat návrh soudu.

Návrh na přiznání, zvýšení nebo snížení výživného

Soudní řízení je komplexní proces, v jehož rámci může být nutné zajistit různé dokumenty. Případná potřeba určitých dokladů vyplývá z konkrétní situace.

Stejně jako u jiných řízení se účastníci prokazují u jednání svým občanským průkazem; jsou-li zastoupeni, je nutné, aby soudu poskytli plnou moc, kterou udělili svému zástupci.

Žádné formuláře v této věci nejsou.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSP“) jsou soudní řízení o vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí osvobozena od soudního poplatku. Pokud nejde o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí, je v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení osvobozen od soudního poplatku navrhovatel (§ 11 odst. 2 písm. c) ZSP). Dále je dle § 11 odst. 2 písm. f) ZSP od soudního poplatku osvobozena neprovdaná matka v řízení o výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. V těchto případech jsou také od soudního poplatku osvobozena řízení o výkonu rozhodnutí a exekuční řízení (§ 11 odst. 3 písm. g) a h) ZSP).

V ostatních případech činí soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, 500 Kč, pokud jde o peněžité plnění do částky 50 000 Kč včetně, anebo 1 % (nejvýše však 15 000 Kč) z vymáhané částky, pokud je peněžité plnění vyšší než 50 000 Kč (položka 7 Sazebníku poplatků, který je přílohou ZSP). Pokud v ostatních případech bude podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, činí soudní poplatek 1 000 Kč, pokud je vymáháno peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně, anebo 5 % z vymáhané částky, pokud je vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč včetně (dále viz položka 21 Sazebníku poplatků, který je přílohou ZSP).

Co se týče exekučního řízení, náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada za doručení písemností, případně odměna a náhrada nákladů správce závodu, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty. Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný a o této skutečnosti musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce. Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky (§ 87 EŘ). Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému (§ 88 EŘ). Náklad exekuce hradí exekutorovi povinný. Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku. Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný (§ 87 EŘ).

Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud, který je k řízení příslušný. Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, lze platit kolkovými známkami (§ 8 ZSP). Kolkové známky se dají zakoupit na kontaktních místech veřejné správy (tzv. Czech POINT) nebo na vybraných poštách, případně i u soudu, pokud daný soud tyto kolkové známky nabízí.

Konkrétní lhůty pro rozhodnutí soudu stanoveny nejsou. Dle ustanovení § 471 odst. 2 ZŘS však soud ve věcech péče o nezletilé (tedy i o výživě dítěte) rozhoduje s největším urychlením.

Obecně jsou účastníky řízení oprávněný a povinný, přičemž v případě určování výživy nezletilého dítěte může být účastníkem též navrhovatel.

Soudní řízení je komplexní proces, v jehož rámci může být po účastnících požadována různá součinnost. Další činnosti mohou vyplývat z konkrétních situací.

Návrh je možné podat též elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet), je-li nejpozději do 3 dnů doplněn předložením originálu podání nebo písemným podáním stejného znění. Dále je možné podání učinit rovněž elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet) podepsané uznávaným elektronickým podpisem, v takovém případě není třeba dalšího doplnění. Podrobněji viz § 42 a násl. OSŘ.

Bez časového omezení.