Stavební činnost na vrchu Rubín

Problém číslo jedna je stavba cyklostezky.

Zlepšení povrchu cesty na vrch Rubín si vyžádali trvalými a několik let opakovanými požadavky především návštěvníci vrchu Rubín. V době větší vlhkosti povrchu cesty na vrchol se opakovaly stížnosti, že tato cesta je nesjízdná pro kola a místy obtížně schůdná pro pěší. Naše zastupitelstvo asi i pod vlivem těchto požadavků schválilo tuto stavební akci k realizaci. Stavba byla transparentně vysoutěžena a bude provedena ze schválených materiálů s certifikáty. Výsledný povrch bude položený finišerem z recyklovaného asfaltu tak, aby došlo ke „spečení vrstev“. Při výstavbě se postupuje dle projektu a stávající terén byl upraven technikou. Že to tam nyní nevypadá úplně nejlépe, s tím lze souhlasit. Vyhodnoťme tuto stavební akci za rok, za dva, až okraje nové cesty budou porostlé trávou a bude to tam opět vypadat hezky. Stavba byla schválena i orgány ochrany přírody a archeologickým ústavem. Nejpříkřejší stoupání bude postaveno z použitých betonových panelů v majetku města, a to proto, aby se zastavila eroze tohoto svahu, kdy za dešťů dochází ke splavování půdy a vytváření hlubokých erozních rýh.

Problém číslo dva. Odstraňování keřů na vrchu Rubín.

Vrch Rubín je významným krajinným prvkem a je předmětem ochrany již vzácných úzkolistých stepních trávníků. Vyskytují se zde kriticky ohrožené druhy rostlin a na ně vázané velmi vzácné druhy hmyzu např. motýlů.

Vyskytuje se zde kostřava valiská, kostřava žlábkatá, kavyl vláskovitý, silenka ušnice, strdivka sedmihradská, koniklec luční, černýř rolní, poměnka různobarvá, poměnka nejtenší, mateřidouška pannonská, tařice horská, sesel fenyklový, parazitická a kriticky ohrožená záraza bílá, kozinec dánský a další kriticky ohrožené druhy.

Stepní trávníky byly minulých 70 let hojně zalesňovány a převáděny na lesy. V případě extrémně suché lokality Rubínu bylo provedeno zalesnění nepůvodními druhy keřů pámelníku bílého, štědřence převislého, akátu, ptačího zobu a žanovce měchýřníku. Díky těmto keřům již samotný vrch nebyl přístupný pro lidi. Pokud by nedošlo k lidskému zásahu, přírodní hodnoty této lokality by do 20 let zanikly.

Ve spolupráci s agenturou ochrany přírody a krajiny a s využítím dotačních fondů se majitel vrchu, Město Podbořany, rozhodlo tyto keře odstranit s nadějí, že dojde k obnovení stepních trávníků. Např. na vrcholu, kde byly keře odstraněny před 2 lety, je již možné obnovu trávníku sledovat. Ani zde to nyní nevypadá hezky po provedených pracích mechanizací, ale musíme počkat opět 2-3 roky. V přístích letech dojde k odřovení i východního svahu.

Mgr. Martin Gutzer
Tajemník MěÚ Podbořany
absolvent Přírodovědecké fakulty University Karlovy
botanik, biolog, mapovatel přírodních biotopů pro Agenturu ochrany přírody