Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Místo, kde se dnes rozkládají Podbořany, bylo obýváno Lučany a je pravděpodobné, že vzhledem ke své poloze bylo spravováno buď třetí, nebo pátou lučanskou krajinou. Mezi kmenem Lučanů a Čechy vládlo stálé nepřátelství. Kníže Lučanů Vlastislav častým vražděním po kraji plenil území obývané Čechy, kteří je na Turském poli nakonec porazili, do jednoho pobili a ovládli jejich území.

Podborany

Založení Podbořan i jejich název se podle některých historiků, například i Václava Hájka z Libočan, datuje na konec I. tisíciletí. Václav Hájek uvá­dí, že kolem roku 804 musel jeden z feudálů středních Čech - Rohovoc z Vršoviců - přenechat své loviště nad střední Vltavou Přemyslovcům a urychleně je opustit. I obrátil se na sever, kde hodlal nenadálým noč­ním útokem překvapit bohaté a mocné město Žatec.

Podborany

Žatečtí však velmi dobře čelili nenadálým přepadům. Na vrchu Rubín měli důkladnou pevnůstku, jejíž posádka složená z nebojácných ozbro­jenců dávala ihned znamení do Žatce buď rychlým poslem, nebo kou­řem, blížil-li se nějaký neznámý houfec. Ozbrojenci z pevnůstky na Rubí­nu mnohdy sami zahnali menší loupeživé houfce a lapky.

Podborany

V té době, tedy na začátku 9. století, se také v okolí pevnosti na Rubí­nu začaly budovat podhradní domy. Začalo vznikat sídliště Pod horou, dobře chráněné posádkou pevnosti. Takto tedy podle Václava Hájka z Libočan vznikly Podhořany - dnešní Podbořany.

Podborany

Když bylo kolem roku 1108 založeno benediktinské opatství v Postoloprtech (Porta apostolorum), stala se vesnička Podbořany spolu se sousední vískou Vroutkem majetkem tohoto kláštera, v jehož držení byly obě obce až do roku 1426, kdy přešly do držení šlechtice Buriána z Gutštejna.

Podborany

Začátkem 15. století (1436) prodal císař Zikmund Podbořany a některé další obce v okolí pánům Buriánovi a Janovi z Gutštejna za 1.261 kop grošů českých. Ti podporovali zemědělskou výrobu na Podbořansku a poučeni selským hnutím v dobách husitských neměli odvahu utužovat poddanská pouta.

Podborany

Protože přes Podbořany vedla kupecká cesta Přísečnickým průsmykem do Saska, povolil Jan z Gutštejna obyvatelům Podbořan překupovat a pro­dávat sůl. Současně dal Podbořanským základní tržní práva, povolil kaž­dou středu trh a dovolil užívat městského znaku.

Podborany

Paroží v městském znaku pochází právě ze šlechtického erbu pánů z Gut­štejna. Tím se staly Podbořany poddanským městečkem i obchodním střediskem a jeho obyvatelé částečně svobodnými obchodníky a měšťany.

Podborany

Městečko v dalších letech mění své majitele, avšak částečná městská práva, které jim dal Jan z Gutštejna, přetrvávají až do roku 1575. Tehdy, 11. listopadu, jim tato práva Kryštof Šlik dále rozšířil. Zvláštním privilegi­em bylo i to, že jednání před městským soudem probíhalo pouze v čes­kém jazyce. Také samotná listina privilegia je psána česky, jako i ostatní písemné dokumenty z té doby.

Podborany

Období husitské revoluce bylo i obdobím vítězného odražení pronika­jícího germanismu do českých zemí. Po husitské revoluci se postupně znovu stává království České cílem německých kupců a řemeslníků, šlechty a dobrodružných rytířů. Podbořany stály na jazykové hranici a dlouho této germanizaci odolávaly.

Podborany

Třicetiletá válka pak z velké části potlačuje český živel ve městě. Poněm­čení se prohlubuje natolik, že například začátkem 20. století se ve městě hlásí k české národnosti již jen 35 občanů.

Podborany

Celé období první republiky od 1918 do roku 1938 je poznamenáno národnostním bojem Čechů s Němci o upevňování pozic českého živlu, který zde musel svádět tvrdé boje za svá národnostní práva.

Podborany

Státní svátek 28. říjen - Den vzniku samostatného Českého státu byl po­prvé v Podbořanech veřejně oslavován až v roce 1928.

Podborany

Roku 1923 byla otevřena v domě čp. 278 měšťanská škola a poté, 28. října 1926, byla vybudována českou menšinou na Podbořansku zce­la nová měšťanská škola (dnešní škola T. G. Masaryka). Gymnázium bylo v Podbořanech otevřeno v roce 1937.

Podborany

Všeobecný nástup fašismu mění politickou situaci i v Podbořanech. Fašistické organizace a ordneři zde šíří strach. Teror českého a ně­meckého antifašistického obyvatelstva je součástí jejich programu. Mnichovský diktát uzavírá krátkou, ale slavnou kapitolu dějin českých hraničářů v Podbořanech i na Podbořansku. Přes noc se z nich stávají běženci, lidé bez domovů, lidé, jimž byla ukradena vlast. Poslední vlak s českými občany opouštějícími město je vypraven v říjnu ze stanice Vroutek. Vliv 2. světové války byl v Podbořanech stejný jako na větši­ně území Sudet.

Podborany

Dne 9. května 1945 v odpoledních hodinách osvobodila vojska 117. gar­dové střelecké divize - 333. gardový střelecký pluk, vyznamenaný řády Kutuzova a B. Chmelnického, pod velením pplk. Jakova Alexejeviče Baběnka město, které před několika dny opustili štábní důstojníci maršála Schornera. Skuteční rozbíječi první republiky a vedoucí činitelé páté ko­lony však většinou již před osvobozením prchli na Západ.

Podborany

Ihned po osvobození města se sem začali vracet všichni ti, kteří jej museli spěšně opustit na základě mnichovského diktátu v roce 1938. S nimi přicházeli i další, kteří se zde hodlali trvale usadit. Již v té době bylo známo, že novými obyvateli okresu se stanou i Volyňští Češi, kteří v řadách 1. čs. armádního sboru bojovali za osvobození Českosloven­ska a po válce sem byli vysláni, aby chránili životy nových obyvatel po­hraničí i majetek čs. státu.