řekla Marie Janáková, malířka obrazů, která bude vystavovat svá díla ve výstavní síni Městského muzea v Podbořanech od 21. května do 30. června 2008.

Na otázku, co bylo prvním impulsem pro malování odpověděla:

Už od dětství jsem uznávala tento způsob postoje ke všemu krásnému, co nás obklopuje. Od učitele kreslení na základní škole, kdy, ač samé jedničky jsem byla jednou klasifikována z výtvarné výchovy od pana učitele Beneše, (kterého jsem si nesmírně vážila) dvojku. toto byl zlomový okamžik, jsem se snažila vniknout do tajů této krásné činnosti.

Již studiu na střední škole vznikaly mé „prvotiny“ tužkou, kdy při hodinách méně lákavých předmětů sešity kvetly těmito malůvkami.

O pár let později jsem se setkala s překrásnými pohledy na přírodu a nemohla jsem jinak, než namalovat tyto motivy. Nejprve pro výzdobu bytu, jako dary přátelům, později pak pro komerční účely, kdy vznikaly miniaturní obrázky na dřevo.

Následovaly  podobné krajiny ve větším rozměru. V té době mi obrazy rámoval pan Došek z Radnic, který rámoval pro mnoho malířů tohoto kraje, dále i pro Františka Ringo Čecha.

Mé obrazy se mu natolik líbily, že mi uspořádal 2x výstavu v Kadani.

Při mém náročném zaměstnání jsem nějakou dobu nemalovala a je fakt, že mi to chybělo. Cítím, že mám stále dost energie jak na práci, tak na koníčky, získala jsem znovu inspiraci, proto jsem se dala znovu do tvorby.

Obrazy vyjadřují pohledy na svět tak, jak jej vidím přímo v exteriérech (někdy si je upravím podle mé fantazie).  Jejich zveřejnění chci vyjádřit myšlenkou: Písně jsou krásné pro uši, obrazy pro oči a obojí musí mít duši. Snad ji v obrazech  také najdete...