Botanický nástin ke květeně Podbořanska.

Území správního obvodu Podbořansko patří z hlediska botanického největší částí do teplé fytogeografické oblasti-termophytika, tj. teplé oblasti Čech, fytogeografického okresu Středního Poohří. Většina pak do oblasti Podbořanské kotliny případně Žateckého Poohří. Okraje zasahují do fytogeografických celků Doupovská pahorkatina a Tepelská plošina.

Původně se zde rozkládaly převážně dubohabřiny s výskytem dubu, habru, javoru babyky jež v podrostu mají četné hajní druhy: jaterník podléšku, sasanku hajní, plicník tmavý, hrachor jarní, konvalinku vonnou, prvosenku jarní, svízel lesní, kopytník evropský, kopretinu chocholatou, lilii zlatohlavou, černýš hajní a ptačinec velkokvětý. Takovéto porosty jsou vázány především na severní část Podbořanska, kde je geologický podklad ovlivněn spíše bazickými horninami a na nich vzniklými půdami souvisejícími s čedičovými Doupovskými horami. Rozhodná většina těchto lesů byla vyklučena v ranném středověku a již před staletími byla nahrazena zemědělskou půdou.

čti celý článek »»

Jedná se o stálou expozici o přírodních zajímavostech  okolí města  Podbořany, jejímž cílem je představit méně známou a přesto geologicky pestrou oblast.

Expozice komplexně představuje vše zajímavé, čím se může Podbořansko z hlediska  mineralogie, geologie a paleontologie prezentovat.

Návštěvníci mohou obdivovat kolekci vynikajících vzorků hyalitů se staffelitem ze světoznámé lokality u obce Valeč, žluté a růžové aragonity či dutiny s nažloutlými drobnými chabazity  ze starých kamenolomů u Vrbičky nebo různé krystalové formy sádrovců z podložních jílů v okolí Kněžic a Neprobylic. Geologie oblasti je prezentována kolekcí všech základních hornin, které se podílejí na její stavbě. Horniny jsou stratigraficky uspořádány a upraveny do klasických formátů. Laickou veřejnost určitě upoutají zajímavé tvary hornin vzniklé jejich zvětráváním v podobě sloupků, koulí, balvanů nebo křemencových „sluňáků“.

čti celý článek »»

vrch Rubín

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města - vrch Rubín (kóta 352 m).
Od 2.9.1993 je chráněný jako významný krajinný prvek Vrch byl osídlen téměř čtyři tisíce let, konkrétně od mladší doby kamenné do doby železné. Především jeho východní a severní úbočí jsou vysoké a velmi strmé a tvoří přirozenou ochranu sídliště. Rovněž příkrá, ale kratší je jižní strana a pouze ze západu je terén formován do úzké šíje, která tvoří přirozený přístup a jíž bylo třeba chránit hradbou.
Archeologické výzkumy činí z Rubínu významné centrum oblasti a některé nálezy, například železná kování slovansko-avarského typu jsou největším souborem v ČR. Někteří badatelé dokonce ztotožňují Rubín s bájným Wogastisburgem, pod nímž zvítězil někdejší franský kupec a později panovník Sámo nad králem Dagobertem I.
Na této významné kulturní památce se vyskytují teplomilné rostliny.

vrch Kozí hřbet

Asi 1 km severozápadně od místní části Buškovice se nachází vrch Kozí hřbet (kóta 413 m). Jedná se o čedičový pahorek s teplomilnou květenou.

kostel sv. Petra a Pavla

Stranou centra města Podbořany na návrší stojí jednolodní pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla církve římskokatolické s věží v západním průčelí, postavený roku 1781.

bývalá radnice č.p. 1

Ze starší zástavby města Podbořany se zachovala barokní budova bývalé radnice č.p. 1 v Dukelské ulici (dnes Muzeum Volyňských Čechů, Městské muzeum Podbořany) z roku 1751 s mansardovou střechou a věžičkou.

kostel Božího Spasitele

dům č.p. 45

V ul. Dukelská v Podbořanech se nachází barokní budova z 18.století.

budova fary

Poblíž kostela sv. Petra a Pavla v Podbořanech se nachází barokní budova fary z 18.století.

vodní tvrz

Na jihozápadním okraji místní části Hlubany se nachází gotická tvrz. Postavena byla asi ve 2. polovině 14. století rytířem Buškem z Hluban nebo jeho synem Jindřichem. Tvořila ji obytná jednopatrová věž, postavená na ostrůvku obklopeném vodním příkopem.

Po jeho obvodu probíhala hradební zeď. Do tvrze se přicházelo po dřevěném mostě, zbořeném v 19.století. Tvrz byla správním centrem malého panství, kam kromě vesnice s hostincem patřil poplužní dvůr, ovčín, mlýn, několik rybníků a rozsáhlé pozemky včetně lesů. Za husitských válek na tvrzi sídlil straník císaře Zikmunda Jeřich z Kladna. Z toho důvodu někdy před rokem 1433 hlubanskou tvrz oblehla a dobyla městská hotovost ze Žatce. Tvrz, v jejíž době se vystřídalo několik šlechtických rodů, sloužila jako rezidenční sídlo majitelů do poloviny 17. století. Po připojení k panství Krásný Dvůr v roce 1649 zde bydleli vrchnostenští úředníci, pak se používala jako sýpka, až byla nakonec opuštěna a začala chátrat.
Tato středověká tvrz je ze tří světových stran obklopena vodním příkopem o šířce cca 12 m. Ze severní strany objektu se vodní příkop nenachází, neboť byl zřejmě zasypán. Tvrz má obdélníkový tvar o vnějším rozměru 10 x 13,5 m. Výška kamenného zdiva, o šířce cca 1,96 m, je 7 m nad povrchem terénu a rozměr interiéru činí 6 x 9,66 m. Vnější hrubá omítka dosáhla již značné zvětralosti.
Na severní straně objektu je na omítce zřejmá původní přístavba se sedlovou střechou, kde se nachází vchod do suterénu. Nyní zde zůstal nepravidelný tvar vstupního otvoru a pod ním je dřevěnými trámy zajištěn vchod do podsklepené části, který je z poloviny opatřen ocelovou mříží. Nad tímto vchodem se nachází částečně narušený segmentový okenní otvor, který nemá výplň.
Na východní straně objektu je v ose této boční stěny obdélníkový vchod s kamennou klenbou, bez výplně a bez vnějších úprav. V současné době je zde provedena cihelná přizdívka špalety s ocelovou mříží. Nadpraží čtvercového okenního otvoru v 1.patře je nahrazeno překladem z válcovaného ocelového profilu. Tento okenní otvor v 1.patře je vyztužen cihelnou obezdívkou a novou klenbou a je bez výplně.
Na jižní straně objektu jsou nepravidelně rozmístěné tři okenní otvory. Spodní dva okenní otvory jsou obdélníkového tvaru s ocelovými mřížemi, přičemž jeden okenní otvor je z poloviny zazděn cihelným zdivem. Horní okenní segmentový otvor má značně narušené kamenné zdivo a je vyztužen dvěma masivními dřevěnými rámy, z nichž vnější rám není funkční. Tento otvor nemá výplň.
Na západní straně objektu jsou v ose této boční strany nad sebou dva okenní otvory. Spodní okenní otvor je opět dodatečně obezděn cihlami klasického formátu s ocelovou mříží. Horní okenní otvor je dozděn cihlami klasického formátu a nadpraží má tvar oválu.
Tvrz je z celé části podsklepená a vstup do suterénu byl již vyklizen od stavební suti a zeminy. V interiéru je přízemí, které je bez konstrukce podlahy a stropu. Původní strop nad přízemím byl trámový bez záklopu. Omítky jsou vápenné a značně poškozené. V 1.patře není konstrukce podlahy a stropu, omítky jsou vápenné, vlhké a poškozené. Obvodové zdivo je staticky neporušené, i když jsou zřetelné také trhliny na severní, jižní a západní straně objektu.
V roce 1997 bylo dokončeno provizorní zastřešení. Jedná se o pultovou střechu s krytinou z tvarovaného ocelového a pozinkovaného plechu, osazeného na dřevěných krokvích. Tyto krokve jsou uloženy na nástavbě obvodového zdiva z plných cihel klasického formátu a to v tloušťce 300 mm. V roce 1998 došlo k vyčištění vodního příkopu pro využití rybářským svazem.
U této nemovité kulturní památky byl také v roce 2000 proveden stavebně - historický průzkum Ing. arch. Petrem Chotěborem. V tomto roce byla také zpracována projektová dokumentace k územnímu řízení pro nové zastřešení a zastropení objektu, vybudování přístavku se sanitárním zařízením nad vstupem do suterénu, vybudování nového komína, osazení nových výplní do okenních otvorů a opravu omítek. Tyto stavební úpravy byly v harmonii se zájmy státní památkové péče. Bohužel, do dnešní doby nebyl tento projekt zatím realizován.

kostel Narození Panny Marie

Na návrší místní části Buškovice se nachází dominanta obce, jednolodní kostel Narození Panny Marie ze 14.století se zachovaným gotickým jádrem, barokně přestavěný roku 1717 a do dnešní podoby upravený roku 1820. Kostel je obklopen hřbitovem.

kamenná kašna

U silnice naproti bývalé škole v místní části Kaštice se nachází významná umělecká památka - osmiboká renesanční kamenná kašna se sochou sedícího Krista a reliéfními znaky na bocích z roku 1608.

Mariánský sloup

Na návsi v místní části Kaštice se nachází barokní Mariánský sloup se sochou Panny Marie z 18. století.

kostel sv. Kateřiny se zvonicí

Farní kostel sv. Kateřiny v místní části Kněžice má gotické základy a zevní podobu ovlivněnou četnými přestavbami, poslední roku 1910. Kostel je poprvé připomínám jako farní roku 1384, ve zdivu je nepochybně starší. Kostel obklopuje malý hřbitůvek ohrazený zdí, jejíž součástí je značně poničená zvonice s dřevěným patrem.

kostel Navštívení Panny Marie

Na návsi místní části Letov se nachází barokní kostel Navštívení Panny Marie, který byl postaven v roce 1742. V kostele jsou pohřbeni příslušníci rodiny svobodných pánů z Ebenu. V roce 1817 byla před kostelem postavena v empírovém slohu pohřební kaple, v níž byly uloženy ostatky rytířů ze Schwarzenfeldu, kterým Letov po určitou dobu patřil.

kostel Narození Panny Marie

První zmínka o místní části Mory pochází z roku 1344, kdy se zde uvádí farní kostel Narození Panny Marie. Jeho dnešní podoba je ovlivněna barokní přestavbou, presbytář však pochází z původní stavby.

barokní sýpka

V místní části Mory se tyčí mohutná stavba barokní sýpky z lomového neomítaného bílého kamene. Uvnitř sýpky upoutá pěkná tesařská práce zbytků pater.

kostel Všech svatých

Dominantou místní části Pšov je kostel Všech svatých, vyvedený v barokním slohu a spravovaný křížovníky s červenou hvězdou. Kostel byl postaven v roce 1767 a značně přestavěn po velkém požáru v roce 1904.

kaple sv. Jana a Pavla

Kolem roku 1722 vznikla v místní části Oploty zdejší barokní kaple sv. Jana a Pavla.